Zakladatel řádu sv. Benedikt z italské Nursie (Benedictus Nursias) žil na přelomu 5. a 6. století. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi, sedmdesát tři kapitoly základních pravidel života v klášteře. Řehole Benediktova vhodně adaptovala starší monastickou tradici Východu i Západu, vynikala v neklidném 6. století (stěhování národů) svou umírněností, důrazem na zachovávání stálosti místa a vyváženou kombinací kontemplativního a aktivního života. Napsal ji pro svůj klášter na Monte Cassinu. Teprve později se rozšířila po Evropě. V 10. století se s prvními mniškami a mnichy dostala také do Čech a v 11. století na Moravu. Její text podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Papež Řehoř Veliký dal podnět k jejímu rozšíření na britské ostrovy. Za císaře Karla Velikého byla přijata jako vzorová klášterní ústava v celé říši. Dnes žijí benediktini a benediktinky po celém světě.